Page 10 - Zpravodaj Domažlice 10/2022
P. 10

Historie                                                                číslo 10  Domažlický zpravodaj – str. 10

            Domažlice ve stínu těžních věží



        Domažlické  krystalinikum  je  velmi                                    měr měl vyloučit těžbu s pomocí těžní
      zajímavá  oblast  mimo  jiné  výskytem                                    věže,  ulehčit  práci  a  zvýšit  produkci.
      pegmatitů. Magmatická hornina s ob-                                       Celková délka štol zde Na Bábě je asi
      sahem  slídy,  muskovitický  pegmatit,                                    500 m.
      vznikal v hloubkách sedm až jedenáct                                        18.  listopadu  1943  začíná  těžba  na
      kilometrů za teplot kolem 600 ° C.                                        návrší na okraji Domažlic. V lomu Na
        Tři  okrsky  těchto  hornin  lze  sledo-                                kole  je  ražena  štola  o  délce  330  m.
      vat  na    Poběžovicko  –  Meclovsku,                                     Geologický  průzkum  s  několika  vrty
      Hostouňsku a Domažlicku. V pegmati-                                       provedla  firma  Baťa  Zlín.  Těžbu  řídil
      tech nalézáme přes 50 minerálů s eko-                                     a financoval rovněž Reichsamt für Bo-
      nomicky  využitelnými  živci,  slídou  a                                  denforschung Berlín. Za provoz zodpo-
      křemenem. Využití těchto ložisek si vy-                                   vídal Dr. Hans Joachim Martini, který
      nutila situace kolem válečných let 20.                                    vedl za okupace Úřadovnu pro půdní
      století. Postoupením pohraničních ob-                                     průzkum Praha (Amtstelle für Boden-
      lastí Německu vyvstala nutnost zajistit                                   forschung Prag). V té době byl Martini
      suroviny pro průmysl na území Čech s                                      aktivním  členem  NSDAP.  V  pováleč-
      novými hranicemi.                                                         ném Německu se stal významným od-
       V Domažlicích se tohoto záměru ujal                                      borníkem v geologii NSR. Slída, která
      Josef  Chloupek,  majitel  obchodu,  a                                    se zde těžila, nebyla té kvality jako Na
      jeho přítel Gustav Wollner, obchodník                                     Bábě, ale těžil se zde také křemen a
      s uhlím.                                                                  živec. Vlevo od vstupu, zhruba v polo-
       Pochůzkami a sběrem vzorků, ale i po-  chu měli podíl i bratři Královcové, ma-  vině štoly, jsou boční chodby vzájem-
      kusnými výkopy v okolí vrcholu Vavřin-  líři, kteří zkoušeli první prototyp lesku  ně propojené do několika komor. Štola
      ce bylo vytipováno území pro budoucí  v praxi až do konečné podoby a kva-  končí zasypanou větrací šachtou. Těž-
      těžbu  živců  a  slídy.  Mnoho  profesio-  lity  nového  výrobku,  který  zcela  a  pl-  ba ustává v dubnu roku 1945.  Několik
      nálních  odborníků  se  rovněž    podíle-  nohodnotně nahradil dovoz z Ameriky.  tun vytěžené slídy pro elektrotechnic-
      lo  na  realizaci  zahájení  těžby.  Cenné  V té době bylo třeba výrobu přemístit  ký průmysl bylo odvezeno k rozemletí,
      poznatky poskytl Václav Vojtěch, v té  mimo stodolu pana Chloupka, a proto  důl byl uzavřen a zařízení demontová-
      době bývalý zaměstnanec firmy bratří  byla na Wollnerově pozemku u nádra-  no. Čeští dělníci z dolů Na Kole a Na
      Drexlerů, jejichž firma těžila a upravo-  ží  postavena  budova  na  zpracování  Bábě přešli do Meclova a Poběžovic,
      vala živec v Meclově.                surovin.  Stavitel  Jiří  Zelenka  budovu  aby tak nahradili německé pracovníky.
        V  určeném  místě,  poblíž  současné-  v krátké době vystavěl se všemi poža-  Někteří pocházeli od Havlíčkova Bro-
      ho  telekomunikačního  zařízení  na  davky obou společníků. Produkce ma-  du i odjinud, pracovali zde a po válce
      Vavřinci,  byla  hloubena  čtrnáctime-  lířského lesku z vavřinecké slídy činila  se usadili v okolí. Málek zůstal na trva-
      trová  šachta,  poté  raženy  chodby  o  150 kg denně.                    lo ve Kdyni, Suchý ve Stráži. Holand-
      délce  150  m.  Těžba  byla  prováděna   V roce 1942 se nad Domažlicemi ob-  ský válečný zajatec Kalman se oženil
      komorovým  způsobem.  Šachta  byla  jevuje další těžní věž. Na návrší poblíž  v Osvračíně.  Dřevěná konstrukce tě-
      opatřena výdřevou a těžní věží. V dole  dnešní nemocnice Na Bábě se začíná  žební šachty Na Bábě vyhořela. Jáma
      už výdřeva použita nebyla, jelikož hor-  těžit živec a slída pro válečný průmysl.  je zasypána a v místě těžební šachty
      nina byla kompaktní. Vytěžený kusový  Geologický průzkum, zahájení těžby  a  v dole je zával.
      živec, mnohdy nalezený v krystalech o  samotnou těžbu financoval Reichsamt    V  roce  1945  byl  znárodněn  důl  na
      velikosti až několika metrů, byl dodá-  für  Bodenforschung  (Říšský  úřad  pro  Vavřinci. Těžní věž a ostatní zařízení
      ván do Rakovníka a Horní Břízy. Živec  výzkum půdy).  Šachta byla vyhloube-  rozebráno. V roce 1948 byl znárodněn
      z Domažlic odebíraly sklárny v Otvovi-  na  do  20  metrů  pod  povrch.  Pegma-  i mlýn u nádraží a zařízení přešlo pod
      cích, Kyjově, nebo Kavalírovy sklárny  titová  žíla  je  vklíněna  v  plagioklaso-  správu  Chlumčanských  keramických
      na Sázavě. Mletý živec pro sklárny, byl  vých  pararulách.  Žíla  je  dlouhá  100  závodů.
      vyráběn  mlýnem  pana  Chloupka  ve  m a příkře se sklání k severozápadu.   Důl Na Kole s impozantními sály pl-
      stodole na Bezděkovském předměstí.                                                V hloubce 20 m je tvořena 2 vzájemně  nými  třpytivé  slídy  bude  zpřístupněn
        Dalším  produktem  těžby  byla  slída.  propojenými  peckami.  Jižnější  pecka  veřejnosti  v  letošním  roce.  Potom
      Z počátku se zpracovávala na drobné  je 35 m dlouhá s mocností 10 m. Na ni  bude možné nahlédnout do nitra Země
      šupinky, které se přidávaly do vnějších  napojená severní čočka má při stejné  všem, kteří budou mít zájem spatřit za-
      omítek.  Výpadkem  dovozu  malířské-  délce mocnost až 20 m. Při přechodu  jímavosti a krásu dávno ztichlého díla.
      ho  lesku  z Ameriky  se  těžaři  zaměřili  okolní  horniny  v  pegmatit  se  nalézá  Na  projektu  od  února  2022  pracuje
      na zavedení výroby malířského lesku  zóna středně zrnitého až hrubozrnné-  spolek Domažlický dějepis.
      v Domažlicích. Zkoumaný vzorek les-  ho agregátu růžového granátu.                                         Jaroslav Dvořák
      ku z Ameriky, o němž se tvrdilo, že je   Na Bábě se těžila poměrně kvalitní slí-                        Domažlický dějepis z.s.
      vyráběn z rybích šupin, vydal své ta-  da s tabulkami někdy až několik deci-  Použité prameny :
      jemství  v  Domažlickém  pivovaru.  Za  metrů velikých. Ložisko Na Bábě bylo  Zápisky pana Josefa Chloupka,
      vydatné pomoci sládka pana Wimmra  v dřívější době známo těžbou krystalů  Zdeněk Vejnar:  „Geologie domažlické
      bylo  pod  pivovarským  mikroskopem  slídy  tak  velkých,  že  byly  vhodné  na  oblasti“, „Pegmatity poběžovicko – do-
      zjištěno,  že  americký  lesk  je  v  pod-  výplně lodních oken.          mažlické  oblasti“,  osobní  korespon-
      statě  zvláštním  způsobem  rozemletá   Z dolu byla ražena šachta směrem na  dence
      slída.  Postupným  zkoušením  a  zpra-  silnici do Petrovic. Materiál měl být vy-  Národní archiv Praha
      cováváním slídy a radami geologů byl  vážen přes zrušenou stoku mlýnského  Foto: Vstup do štoly Na Kole (archiv
      nalezen ten správný postup. Na úspě-  náhonu k nakládce u silnice. Tento zá-  Domažlický dějepis z.s.)
   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15